Analýza časových možností

U nížinných toků lze povodeň úspěšně předpovídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Povodí Zahořanského potoka však patří k vrchovinné oblasti s četnými přítoky, které se mohou rozvodňovat, a malými rybníky, jejichž hráze mohou přetékat, lze tedy povodeň předvídat jen relativně úspěšně na základě hydrometeorologické předpovědní služby, i když postupové doby jsou podstatně kratší, než u nížinných toků.

Vysoké vodní stavy se vyskytují zejména na jaře při tání sněhu a v létě po prudkých deštích a přívalových srážkách. Rychlost postupu čela povodňové vlny je přibližně 3 m/s.

Na Zahořanském potoku - má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý charakter, převážně po vydatných letních srážkách lokálního charakteru, příp. po náhlém oteplení a tání sněhu v Černošiceské vrchovině nad katastrem v jarním období. Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby prakticky lze, i když obtížně, předvídat - jen jako odezvu na průchod vydatných srážek přes katastr obce a moderních hydrologických modelů navazujících na stav nasycenosti povodí vodou. Proto by měly být řešeny operativní činností povodňové komise obce Psáry.

Do této kategorie povodní se tedy řadí povodně z přívalových srážek s prudkou odezvou v tocích, které se drží dlouho relativně na jednom místě nad vodou nasyceném povodí.

Povodňová ochrana v těchto oblastech by měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (pravidelné roční prohlídky inundací, nařizování odstraňování splavných materiálů, dřeva, polystyrenu a jiných uskladněných materiálů apod.) a na okamžité informování obyvatel při riziku výskytu těchto povodní.

Postupové doby povodňových průtoků na Zahořanském a Sulickém potoku