Obec Psáry leží v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Leží jihovýchodně od Prahy mezi Jesenicí (která je rovněž její pověřenou obcí) a Jílovým u Prahy.

V obci žije 4 226 obyvatel ve třínáctistech domech. Tento počet se však zvyšuje, připočítáme-li až 700 chat, ve kterých jejich majitelé mnohdy bydlí celoročně. Výhled hovoří až o pěti tisících trvale bydlících obyvatelích. Obec má základní občanskou vybavenost, mateřskou školku a Základní malotřídní školu, pracují zde lékaři pro dospělé i děti, celému Středočeskému kraji tu poskytuje péči špičkově vybavený Ústav sociální péče – Domov Laguna. Obec spadá do oblasti, která se vlivem suburbanizace Prahy mohutně rozrůstá. Obec Psáry se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích: Psáry a Dolní Jirčany.

Dopravní síť: Pozemní komunikace – Obec protíná severo-jižní silnice II/105 Praha - Jesenice - Psáry - Jílové u Prahy - Neveklov - Sedlčany. Patří mezi sídla v Pražské plošině, která spadá do Benešovské pahorkatiny. Rozloha katastru je 11,2 km² a leží v průměrné nadmořské výšce 346 m n.m.

Hlavními vodními toky jsou Zahořanský potok, který odvodňuje část Dolní Jirčany a Sulický potok od Sulic, které v katastru obce přibírají ještě několik bezejmenných přítoků. Oba se již ovšem stékají nad rybníčkem Nádržka a potok pokračuje z katastru západně ven do obce Libeř, zachycovaný retenční nádrží Mordýřka. Celkový sklon terénu k obci je od severovýchodu na jihozápad a toky se rozvodňují zejména na při intenzivních letních srážkách nebo při jarním tání z vrcholků kopcovitého terénu Přírodního parku Střed Čech (nejvyšší Vápenka 430 m).

Psáry – pohled na obec pod Vápenkou (430 m)

---

Obec se nachází se 18 km jižně od Prahy a 4 km severně od Jílového u Prahy. Obec spadá do oblasti, která se vlivem suburbanizace vnějšího pražského okruhu (Jesenice, Dolní Břežany, Vrané n. Vltavou, Jílové u Prahy ) znatelně prudce rozrůstá.

Doprava: Pozemní komunikace – Do obce vedou krajské silnice III. třídy. Z obce Psáry vychází ještě spojnice na Libeř III/1051 Libeř – Psáry.

• Autobusová doprava - linky č. 332, 334. 332 jezdí na metro C - Budějovická, 334 na Smíchovské nádraží.
• Psáry sousedí na severu s obcí Horní Jirčany, městem Jesenice, Hodkovice-Zlatníky, Libeň (část Libře), Libeř, Radlík (část Jílového), Nechanice, Sulice a Radějovice.
• Zahořanský potok teče směrem na Libeř a odtud pokračuje dál na západ k Okrouhlu, Zvoli a Ohrobci, kam může povodeň ze Psár odcházet až po soutok s Vltavou.

Psáry protéká páteřní Zahořanský potok, dříve nazývaný též Libřice, který je pravostranný přítok řeky Vltavy pod Oleškem. Délka toku činí 14,0 km. Plocha povodí měří 51,2 km². A Sulický potok.

Ohrožené památky: v Psárech se nachází několik významných památek, které mohou být případnou povodní nebo rozlivy ohrožovány:

 Dále do infrastruktury obce patří mateřská škola

Benešovská pahorkatina

Benešovská pahorkatina je geomorfologický celek v severní a severozápadní části Středočeské pahorkatiny. Rozkládá se na ploše 2410 km² ve středních Čechách po obou březích řeky Vltavy. Oblast se nachází v povodí Otavy, Vltavy a Sázavy.

Psáry se rozprostírají na samém severozápadním okraji Benešovské pahorkatiny (části Hornopožárských lesů a Přírodního Parku Štřed Čech).

 Nejvyšším vrcholy katastru jsou Vápenka (430 m) a Na Brdech (464 m), která už ovšem leží těsně za jihovýchodní hranicí katastru, ale pod kterou leží chatařská oblast Bába, trpící bleskovými povodněmi, přestože jde o silně zalesněnou oblast.

Klimatické poměry

Základní rysy podnebí zlínského regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu a orientace horských hřbetů (severovýchod jihozápad, tedy napříč převládajícímu větrnému proudění.

Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50 dní, v červenci dosahuje průměrná teplota 6 - 7 °C, na jihozápadě až 8 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17 - 18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 110 - 160. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C. Průměrné roční úhmy srážek dosahují cca 500 mm/rok.

---

Srážky

V průměru spadne za rok 621 mm vody při kolísání roční sumy od 338 mm do 938 mm na čtvereční metr. Rozdělení srážek během roku není rovnoměrné, měsíce chladné poloviny roku jsou sušší, v teplé části roku je dostatek vláhy. Největší měsíční úhrn se vyskytuje nejčastěji v červenci (31 %), méně často v červnu (20 %), srpnu (19 %), září (12 %) a květnu (11 %), ojediněle v dubnu (4 %). Nejnižší měsíční úhrn se objevuje v únoru (20 %), prosinci (19 %) a lednu (17 %). Denní maximální srážkový úhrn o hodnotě 82 mm byl naměřen 26. července 1939.

V průměru spadnou srážky ve 148 dnech roku, přičemž vydatnost větší než 1,0 mm má pouze 100 dní a vydatnost 10,0 mm a více připadá na 17 dní. Absolutně nejdelší srážková perioda byla zaznamenána v období od 18. listopadu do 12. prosince 1894 (tedy 25 dní) a nejdelší bezesrážková perioda (sucho) byla v období od 10. únova do 14. března 1893 (tedy 33 dní).

---

Sníh a sněhová pokrývka

Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smížené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od října do května, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní). Největší výška nového sněhu napadaného za 24 hodin činila 26 cm, výška souvislé sněhové pokrývky dosáhla maxima 79 cm v únoru 1947.

Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmožskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek, ve výškách 400-600 m n.m. přes 16 % a ve výškách 600-800 m n.m. již 23%. Ve východní části okresu je 35-40 dní se sněhovými srážkami ročně, v západní části 40-50 dní.

---