Druh a rozsah ohrožení


Povodně

Povodněmi se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Při povodni v Psárech dochází k zatopení sklepů a garáží, poškození uloženého majetku, vytopení přízemí rodinných domů, škodám na zahradách, domácím zvířectvu a na materiálech, uložených ve sklepech, přízemích a okolí domů a k zatopení komunikací.

Při kulminacích Q100 a vyšších může dojít rovněž k uzavření silnic pro dopravu, pro zásobování a evakuaci - nutnost volit náhradní trasy.

Přirozená povodeň

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami;
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích;
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně).

V případě povodní - přirozených povodní - přicházejících po Zahořanském potoku nebo Sulickém potoku, lze povodeň velmi pravděpodobně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby ČHMÚ (VÝSTRAHY ČHMÚ >>). S ohledem na postupové rychlosti a doběhové doby - lze vývoj povodňové situace předpovídat a činit potřebná opatření na úrovni obce jen velmi obtížně a v nedostatku času. Zejména varování obyvatel obce je nutné provést okamžitě tak, že lidé se stihnou na příchod povodně připravit a učinit opatření - odjet s automobily, vynést majetek do vyšších pater, aplikovat ohrazování mobilními protipovodňovými prostředky apod.

Psáry jjsou rozloženy po obou březích Zahořanského potoka. Největší ohrožení povodněmi se projevuje jak v Dolních Jirčanech, tak Psárech. Další nebezpečí může vznikat přelitím nebo narušením hrází rybníků. V roce 2013 protékala hráz rybníka Junčák. Na katastru obce je řada vodních nádrží - rybníků. V obci se tak naskýtá prostor pro možná přírodě blízká PPO i s ohledem na plánovanou výstavbu - a zvýšení obslužnosti území stejně tak jako plánování v Územním plánu pro území katastr Psár.

Správní území obce Psáry (s částí Dolní Jirčany) s průběhem Zahořanského a Sulického potoka a povrchovými stoky v území

Přírodní jev - povodeň z přívalových srážek - se může objevit zejména v letních měsících na Zahořanském i Sulickém potoku a považuje se za výrazné ohrožení obce povodní, kdy se mimořádná událost řeší při nedostatku času, ve ztížených podmínkách vyvolaných výpadky dodávek elektrické energie, komunikačního spojení nebo situací ohrožujících životy.


Největší nebezpečí pro obec Psáry způsobí jednoznačně přívalová srážka nad katastrem Dolních Jirčan, která steče po povrchu svahů a rozvodní koryta toků v zástavbách částí Psár, kterými protékají. Místně nejrizikovější a nejrychlejší jsou situace, které přináší bouřky z tepla, nebo přechody jednotlivých studených front a lokálními intenzivními bouřkami. Při těchto situacích mohou spadnout srážky v řádech desítek mm za krátký čas (krátkou srážkovou epizodu) a vyvolat bleskové povodně. Obecně se uvádí velká rizikovost již od 30 mm/m2 za krátkou srážku, nebo 50 - 80 mm/m2 za srážkovou epizodu. Situace může být výrazně zhoršena aktuálním způsobem a stavem obhospodařování zemědělské půdy. Na zemědělské půdě může dojít ke vzniku soustředěných odtoků a k velmi rychlému odtoku přímo do intravilánu obce. Je nepřípustné obdělávání orné půdy po spádnici. Množství drobných vodotečí a odvodňovacích příkopů bude ohroženo narušením stability břehů a dojde k nátržím břehů a případně i větším svahovým sesuvům u koryt toků. Katastr obce Psáry byl vymezen jako lokalita exponovaná přívalové povodni celorepublikovou analýzou, kterou provedl Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. a její výstupy jsou prezentovány v dPP ČR.

Nebezpečím je také blesková povodeň, kdy v důsledku stacionární intenzivní srážky stéká voda po povrchu do zahrad a pozemků v částech města a má značný dynamický ničivý účinek mimo koryt toků v infrastruktuře města a jeho částí.

Kritické body (2) soustředěného odtoku při bleskových povodních v Psárech (Za panskou ohrážkou a Bába) a vlivový kritický bod Sulického potoku v Sulicích


Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami

Nebezpečný chod ledů nebo nebezpečná ledová zácpa Psáry neohrožuje.


Sesuvy půdy

Sesuvy půdy mohou způsobit rychlé zanesení koryt toků a jejich drobných přítoků v Psárech, a to buď v místě sesuvu nebo níže po toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky. V případě spadu nadměrných srážek může na území obce dojít vlivem značného nasycení vodou k sesuvům půdy.

Na území obce může dojít k erozním jevům v polních nebo lesních tratích nad zastavěným územím. Dochází k tomu vlivem větších objemů srážek v letním období, kdy se během velmi krátké doby dostává příval vody s bahnem do obce. Nejvíce rizikové jsou pozemky svažitého a sceleného původu v lokalitě podél potoku Sulický potok.


Zvláštní povodeň

Zvláštní povodní se v tomto smyslu rozumí povodeň způsobená:

  • protržením hráze vodní nádrže,
  • poruchou výpustného zařízení vodní nádrže,
  • urychleným vypouštěním vody z nádrže (nad rámec manipulačního řádu) z důvodu bezpečnosti díla.

Vzhledem k přítomnosti značného množství malých vodních nádrží a rybníků na katastru obce, zde zvláštní povodeň, i když menšího rozsahu vzhledem k menšímu objemu vodních nádrží, HROZÍ ! Je tedy třeba věnovat pravidelnou pozornost jejich hrázím - nátrže, průsaky, poškození apod. K nejvíc ohrožujícím nádržím, které již v historii přetekly a způsobily zátopu v inundacích pod nimi patří: Junčák, Lůžko, Nádržka a Laguna. Tyto všem vlastní manipulační řád nemají.


Povodně vyskytující se v podmínkách obce Psáry

  • zimní a jarní povodně způsobené prudkým táním sněhové pokrývky z vrcholků Benešovské pahorkatiny na území katastru obce, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na bystřinných tocích stékajících z těchto vrcholků a postupují dále i v recipientech těchto toků;
  • letní povodně způsobené intenzivními regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních tocích; zde v inundaci Zahořanského potoka a Sulického potoka.
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně);
  • kritické body soustředěného povrchového odtoku při přívalových nebo bleskových povodních do částí obce v katastru Psár (Dolních Jirčan).